Skip to main content

Máj

https://web2.mlp.cz/koweb/00/04/29/98/19/maj.pdf

Období: Romatismus

DRUH: Lyricko-epické

ŽÁNR: báseň

FORMA: Poezie

Téma a motiv​

  • Smrt, vina, trest, nenaplněná láska, čas, jarní příroda
  • Nešťastný životní osud Viléma a Jarmily a zobrazení májové přírody
  • úvaha o vině a trestu, úvahy o tom, zda smrtí končí život, co je po smrti?
  • podle máchy NIC

Časoprostor​

  • Okolí Doks u Máchova jezera, 1. Května

Kompoziční výstavba​

  • úvod 4 zpěvy a 2 mezihry
  • spisovný jazyk, archaický, knižní
  • vyprávěcí styl, popis
  • zpěvné melodické verše, pravidelný rým
  • kontrast - krása májové přírody x tragický osud hl. hrdiny
  • dramatikcá kompozice

Vypravěč​

  • er-forma
  • v závěru ich-forma (autor se ztotožňuje s dějem)

Postavy​

  • Vilém
    • žárlivý, pomstichtivý, zamilovaný do Jarmily, odsouzen na smrt, lituje sám sebe, za svůj osud viní otce, který ho v mládí vyhnal z dobu, má strach z posmrtného života
  • Hynek
    • sám autor, zamyšlený, depresivní, otřesen Vilémovým osudem, ztožňuje se s Vilémem
  • Jarmila
    • vedlejší postava (ani krásná, ani věrná nebo zamilovaná)
  • Otec Viléma
    • nečestný, svůdce Jarmily
  • Kat
    • spravedlivý

Jazyk​

  • Útvar jazyka - spisovný
  • Lexikální prostředky - básnické, knižní
  • Syntaktické prostředky - inverze
  • Slohový postup - vyprávěcí
  • Řeč postav - přímá
  • Tropy a figury - oxymorón, epiteta, metafora, zvukomalba a přesah

Autor​

Karel Hynek Mácha​

  • začátek 18. století

  • Psal v době českého romantismu

  • představitel třetí etapy Národní obrození

  • Díla

    1. Křivoklád
    2. Cikáni
    3. Bratři

  • Autoři té doby

    1. Karel Jaromír Erben
    2. Josef Kajetán Tyl
    3. Victor Hugo

Děj​

1. Zpěv​

  • Báseň začíná oslavou máje, popisem krásné, májové přírody. Jarmila čeká na svého milého u břehu jezera. Místo něj však připlouvá jeho přítel se zprávou, že Vilém má být druhého dne popraven za vraždu Jarmiliny svůdce. Jarmila skočí do Jezera a utopí se.

2. Zpěv​

  • Vilém ve vězení přemýšlí, přesvědčuje se, že není vinen. Dozvídá se, že zabil svého otce, který ho kdysi vyhodil z domu a kvůli němu se stal vůdcem loupežníků. Počítá padající kapky, jakoby měřil čas.

I. Intermezzo​

  • Na popravišti čeká sbor duchů na Viléma.

3. Zpěv​

  • Vilém se loučí s přírodou, kterou už nikdy neuvidí. Obává se, co bude po smrti. (Už nic.) Davy lidí vybíhají na louku, aby si ho prohlédli. Vilém je popraven a jeho tělo je vpleteno do kola.

II. Intermezzo​

  • Vilémovo spolu-loupežníci sedí kolem ohně, mlčí. Jsou nešťastní ze ztráty svého vůdce.

4. Zpěv​

  • Do vesnice se vrací sám autor po sedmi letech poslední den v roce. V hospodě se dovídá příběh Viléma Jarmily. Opět se vrací prvního máje ke kolu. Děj končí ztotožněním se Máchy s dějem (er-forma => ich-forma) zvoláním „Hynku! Viléme! Jarmilo!“.